Pro ty, kdo to jeste nepostrehli a komu jsem jeste nechybela, tak upresnuju, ze az do pulky unora jsem na jizni polokouli, konkretne na Novem Zelande. Pro ty, kdo se pta,ji proc jsem se rozhodla stravit Vanoce a jine pekne tradicni svatky zde, odpovidam, proc ne. Proc to nezkusit jinak. No a pro ty, kdo se ptaj,i s kym tu jsem, tak prvni mesic jsem tu Peckou, dalsi mesic se moji spolucestovatelkou stava Hanca, a pak jeste dorazi Petr. Takze pokud jsem si v lete myslela, ze budu po Novem Zelande bloudit sama, tak ted uz si to rozhodne nemyslim. A za vsechny sve soucasne i budouci spolucestovatele jsem moc rada.
No to je uvodem asi vsjo. Prvni dojmy jsou jiz z novozelandskeho letiste, kde mi po dlouhych 13 hodinach letu doslo, ze si z Cech vezu jeden pekny vanocni darecek, ve kterem vubec nevim co je. A protoze ti, co nekdy ochutnali kouzlo Zelandu vi, ze sem se skoro nesmi provest ani rybi supina, tak moje prvni minuty stravene na pude vysnene dovolene znamenaly horecnate modleni, at se k batohu dostanu vcas, protoze jak spravne tusite, balicek obsahoval vsechny vanocni propriety - jmeli, smrkovou vetvicku a mozna i rybi supinu. Sacku, pametliva aspon jednou v zivote tvych rad, jsem darek vyhodila, sorry darce, moc se omlouvam. A biokontrola fakt nebyla jednoducha, dokonce i podrazky jsme s Peckou ukazaly a kaminky z nich vydolovaly a pak hura bez kontaminace evropskymi lesy, loukami a ceskym snehem jsem vkrocily hrde do Aucklandu.
Prvni dny jsme si prozili na ostrove Waiheke, coz je ostrov plny umelcu, cca 20 minut trajektem od Auckladnu, ma krasne plaze a vubec je to tam cele malebne. Takze start do objevovani Noveho Zelandu jsme si s Peckou nemohly predstavovat lepsi. Jest pravdou, ze na nas couchsurfer Steve drobatko zapomnel, protoze noc nekde proparil, ale ve finale jsme jeho krasny dum a hlavne terasu okupovaly po tri dny...a bylo tam fakt bajecne. Tedy az na ty komary, kteri nam zpusobili nepocitane stipancu, takze jsme s Peckou nekolik nasledujicich dni vypadaly, ze mame spalnicky ci jinou osklivou pupinkovou chorobu. Ale ani mraky komaru nas neodradily od spani na terase Stevova domu s vyhlidkou na more, s ranni vuni vsech okolnich stromu a kytek a zpivani ptaku tui tui. No a nocni obloha nad nami byla proste uzasna.....takze suma sumarum lepsi start a lepsiho couchsurfera jsme si pro zacatek nemohly prat.
No to je uvodem asi vsjo. Prvni dojmy jsou jiz z novozelandskeho letiste, kde mi po dlouhych 13 hodinach letu doslo, ze si z Cech vezu jeden pekny vanocni darecek, ve kterem vubec nevim co je. A protoze ti, co nekdy ochutnali kouzlo Zelandu vi, ze sem se skoro nesmi provest ani rybi supina, tak moje prvni minuty stravene na pude vysnene dovolene znamenaly horecnate modleni, at se k batohu dostanu vcas, protoze jak spravne tusite, balicek obsahoval vsechny vanocni propriety - jmeli, smrkovou vetvicku a mozna i rybi supinu. Sacku, pametliva aspon jednou v zivote tvych rad, jsem darek vyhodila, sorry darce, moc se omlouvam. A biokontrola fakt nebyla jednoducha, dokonce i podrazky jsme s Peckou ukazaly a kaminky z nich vydolovaly a pak hura bez kontaminace evropskymi lesy, loukami a ceskym snehem jsem vkrocily hrde do Aucklandu.
Prvni dny jsme si prozili na ostrove Waiheke, coz je ostrov plny umelcu, cca 20 minut trajektem od Auckladnu, ma krasne plaze a vubec je to tam cele malebne. Takze start do objevovani Noveho Zelandu jsme si s Peckou nemohly predstavovat lepsi. Jest pravdou, ze na nas couchsurfer Steve drobatko zapomnel, protoze noc nekde proparil, ale ve finale jsme jeho krasny dum a hlavne terasu okupovaly po tri dny...a bylo tam fakt bajecne. Tedy az na ty komary, kteri nam zpusobili nepocitane stipancu, takze jsme s Peckou nekolik nasledujicich dni vypadaly, ze mame spalnicky ci jinou osklivou pupinkovou chorobu. Ale ani mraky komaru nas neodradily od spani na terase Stevova domu s vyhlidkou na more, s ranni vuni vsech okolnich stromu a kytek a zpivani ptaku tui tui. No a nocni obloha nad nami byla proste uzasna.....takze suma sumarum lepsi start a lepsiho couchsurfera jsme si pro zacatek nemohly prat.