Do Akaby jsme dorazili z Wadi Ram bez větších obtíží. Chvilková cesta po silnici směřující z pouště do s bágly a pohledem na železnici, planiny bez plastových sáčků byla fajn. Nakonec jedeme taxíkem za 10JD.
Ve městě se nám logicky nechce zůstávat, jdeme na falafel, hummus a muffabel, a směřujeme na jižní pláže - směrem do Saudské Arábie, Máme zamluvený hotel Beduin Moon Village, asi 15 km od města. Dobrá volba, jedná se o apartmánový celek, rozesetý kolem bazénu se záhonky bylinek, palem, různými přístřešky a šéfem-provozním Leonardem (nefalšovaným dvojčetem Leonarda Cohena), místními Araby, prostě domáckou náladou se špetkou neřesti.
Rychlé koupání v akabském zálivu a pak už jenom odpočinek v Sodomě a Gomoře.
Večer se mají slavit něčí narozeniny, společnost od Etiopie až po Copenhagen a s přibývajícím časem se společnost dělí vedví - zmámené alkoholem a na ty, jež čekají na deux ex machina. Kufije jinak veleváženého Araba padají k zemi, nohavice se naopak kasají vzhůru, očička opisují nepravidelný kruh..... a takový to byl rachitický strejda.
Katastrofa nepřichází a my jdeme spát do naší jeskyně.
A můj dodatek k celému večírku a Akabě.
Akaba - krásné přímořské letovisko, trochu šok po poušti a Petře. V plavkách jsem se na pláž neopovážila, americkou povahu, abych běhala odhalená po pláži, když všechny ostatní ženské jsou zahalené od hlavy k patě, prostě nemám. Navíc ač u moře - teplota vzduchu je tak cca 20 stupňů a dost fouká, takže já byla za zahalení dost vděčná.
Večírek - byl opravdu zážitek a Petr ve svých vzpomínkách zapomíná poznamenat, že mu bylo nabídnuto několik místních dívek, které přijely speciálním taxíkem z města. K mému překvapení, jsme poprvé v Jordánsku potkali Izraelce, a ten měl o přivezené slečny eminentní zájem, bohužel ony o něj ne....jo Evropa, je Evropa. Jinak výše zmiňovaného Araba, který se opil, tajně dodávaným ginem s tonikem, což zdálky vypadlo jako voda, jsme potkali druhý den na pláži, seděl ve stínu, očička podlitá krví a podpíral si hlavu. Měla jsem sto chutí nabídnout mu brufen.
Ve městě se nám logicky nechce zůstávat, jdeme na falafel, hummus a muffabel, a směřujeme na jižní pláže - směrem do Saudské Arábie, Máme zamluvený hotel Beduin Moon Village, asi 15 km od města. Dobrá volba, jedná se o apartmánový celek, rozesetý kolem bazénu se záhonky bylinek, palem, různými přístřešky a šéfem-provozním Leonardem (nefalšovaným dvojčetem Leonarda Cohena), místními Araby, prostě domáckou náladou se špetkou neřesti.
Rychlé koupání v akabském zálivu a pak už jenom odpočinek v Sodomě a Gomoře.
Večer se mají slavit něčí narozeniny, společnost od Etiopie až po Copenhagen a s přibývajícím časem se společnost dělí vedví - zmámené alkoholem a na ty, jež čekají na deux ex machina. Kufije jinak veleváženého Araba padají k zemi, nohavice se naopak kasají vzhůru, očička opisují nepravidelný kruh..... a takový to byl rachitický strejda.
Katastrofa nepřichází a my jdeme spát do naší jeskyně.
 |
| Akkabská pošta - schránky |
A můj dodatek k celému večírku a Akabě.
Akaba - krásné přímořské letovisko, trochu šok po poušti a Petře. V plavkách jsem se na pláž neopovážila, americkou povahu, abych běhala odhalená po pláži, když všechny ostatní ženské jsou zahalené od hlavy k patě, prostě nemám. Navíc ač u moře - teplota vzduchu je tak cca 20 stupňů a dost fouká, takže já byla za zahalení dost vděčná.
Večírek - byl opravdu zážitek a Petr ve svých vzpomínkách zapomíná poznamenat, že mu bylo nabídnuto několik místních dívek, které přijely speciálním taxíkem z města. K mému překvapení, jsme poprvé v Jordánsku potkali Izraelce, a ten měl o přivezené slečny eminentní zájem, bohužel ony o něj ne....jo Evropa, je Evropa. Jinak výše zmiňovaného Araba, který se opil, tajně dodávaným ginem s tonikem, což zdálky vypadlo jako voda, jsme potkali druhý den na pláži, seděl ve stínu, očička podlitá krví a podpíral si hlavu. Měla jsem sto chutí nabídnout mu brufen.