jananacestach

Památník Ehrenmal vřele doporučuji k návštěvě a při návštěvě Laboe jej rozhodně nemáte šanci přehlédnout.  Impozantní obrys této 72 m vysoké budovy byl pro mě orientačním bodem při návratech z cyklovýletů po okolí, zároveň jsem v bistru pod ním strávila hodiny pozorováním západu slunce nad Baltem. Historie ve zkratce Tmavočervenohnědá cihlová budova byla postavena v letech 1927 – 1936 jako památník padlým námořníkům za 1. světové války. Památník je stejně vysoký jako třeba hotel Olympic v Karlíně, který je o cca 50 let mladší.   Architektem památníku je Gustav August Munzer , pro něhož je Ehrenmal nejznámější stavbou. Tehdejší architektonickou soutěž sice původně se svým návrhem nevyhrál, ale jeho expresionistický návrh se porotě líbil mnohem víc než vítězný projekt. Byl samozřejmě nákladnější než se zamýšlelo, ale to už tak u veřejných staveb bývá. Budova byla otevřena v roce 1936 Adolfem Hitlerem.  Překvapivě za 2. světové války nebyl památník příliš poškozen, spíš...

  Moře a pláže – tak ty jsou tady MUST. Díky mojí paní domácí jsem už od prvního dne zaplula do místního ranního koupacího rituálu. Ať se dělo co se dělo, šlo se ve všední školní den, v půl osmé do moře. Partička rodičů, většinou jsme byli 2-4, v největším rozmachu i 5 😊 Vyprovodila svoje děti na školní trajekt do Kielu, zamávala jim a pak jsme na sebe hodili plavky nebo resp. shodili jsme vrstvu oblečení (většina z nás vyrazila v plavkách z domova jako ve spodní vrstvě oblečení) a hupli do moře – vlny, nevlny, medúzy a mořská tráva – všechno jedno. Prostě se jde a především se plave.  Na začátku června mohlo mít moře kolem 15 stupňů Celsia, ve Flensburgu v polovině září kolem 22 stupňů Celsia, takže studené opravdu bylo a rozhodně po ránu vás moře probralo. Já jsem ze začátku víc než se studenou vodou bojovala s místnimi medůzami, které sem v červnu připluly nebo resp. byly připlaveny. Jejich průsvitná těla různých velikostí mi opravdu nedělala moc dobře, tak...