Ehrenmal

Památník Ehrenmal vřele doporučuji k návštěvě a při návštěvě Laboe jej rozhodně nemáte šanci přehlédnout. 

Impozantní obrys této 72 m vysoké budovy byl pro mě orientačním bodem při návratech z cyklovýletů po okolí, zároveň jsem v bistru pod ním strávila hodiny pozorováním západu slunce nad Baltem.

Historie ve zkratce

Tmavočervenohnědá cihlová budova byla postavena v letech 1927 – 1936 jako památník padlým námořníkům za 1. světové války. Památník je stejně vysoký jako třeba hotel Olympic v Karlíně, který je o cca 50 let mladší.  

Architektem památníku je Gustav August Munzer, pro něhož je Ehrenmal nejznámější stavbou. Tehdejší architektonickou soutěž sice původně se svým návrhem nevyhrál, ale jeho expresionistický návrh se porotě líbil mnohem víc než vítězný projekt. Byl samozřejmě nákladnější než se zamýšlelo, ale to už tak u veřejných staveb bývá. Budova byla otevřena v roce 1936 Adolfem Hitlerem. 

Překvapivě za 2. světové války nebyl památník příliš poškozen, spíš byly rozkradeny exponáty. V roce 1945 byl zabaven britskými jednotkami a v následujícím roce se uvažovalo o jeho zničení, které se naštěstí neuskutečnilo. V roce 1954 přechází památník do správy znovuobnovené Asociace německého námořnictva a je věnován všem padlým na moři za světových válek. Celý komplex má 5,7 hektaru, kromě věže, je to vnitřní nádvoří o rozloze 7000 m2. 

 

Doporučení blondýny

Vezměte to nahoru i dolů po schodech pěšky, je to super cvičení, kde budete asi tak trochu jako já trpět závratí 😊 a to protože většina vnitřní části budovy je dutá a po jejím okraji se vine schodiště, po kterém stoupáte až do výšky 72 metrů. 

Nahoře se pokochejte výhledem na Kielský fjord, zamávejte do Dánska, zkuste dohlédnout až na konec bílých pláží. A až vás omrzí moře, pokochejte se výhledem na místní krajinu a třeba dohlédnete až na jezera, která leží 20 km jižně od Laboe.

 

Cestu dolů si dejte taky pěšky, kdo by jezdil výtahem, když může krásně trpět závratí cestou dolů. V prvním patře si prohlídněte si vlajky německého námořnictva od konce 19 století prakticky až po současnost. Upřímně mně se moc v téhle části památníku líbilo "sgrafitové" vyobrazení všech ztracených lodí, stejně tak jako podzemní část, kde jsou v kruhové prostoře věnce za padlé a celé je to krásně osvětlené přes modrou mozaiku.

Pak projděte podzemní částí památníku a vyloupněte se na druhé straně nádvoří, kde na všechny znalostí chtivé čekají informace o německém námořnictvu a můžete se také pokochat modely jednotlivých bojových historických lodí, příběhy námořníků a admirality.

Pro historiedychtivé doporučuji přečíst si wiki v němčině :)