jananacestach

Jižní ostrov, tak tady je trasa jednoduchá: Wellington  - Picton - zase ferry, tady se to jinak nedá. A teď pro ty, kdo mají mapu před sebou: z Pictonu na západ - směrem na Golden Bay - prakticky na severu, nejzápadnější výběžek z Golden Bay - po pár dnech lenošení na pláži dolů směr Westport,Greymouth, Hokitika a pak pro změnu na východ - přes Arthur Pass, a tady jsme nedojeli do Christchurche, ale jeli jsme rovnou dolů na jih...směr Mount Cook a z Mt.  Cooku zpátky na sever na Akoroa - to je takový ten poloostrov u Christchurche a z Christchurche pak já letadlem přes Auckland domů. Petr zůstává a další  14 dní trampuje v místních horách. 

Z Rotoruy míříme tam, kam jsem se ještě za celou dobu svého putování neodvážila  - na East Cape, říká se, že tohle je nejmíň navštěvované území Severního ostrova a že zde žije nejvíc domorodců - Maorů. Nám to ze všeho nejvíc připomínalo cestu na divoký západ.  Jedeme po pobřeží, na silnicích ještě občas potkáváme zbytky po sesuvech půdy, opravdu čest a sláva místním silničářům, během 3 dní jsou všechny cesty uklizené tak, aby se jimi dalo pomaleji ale bezpečně projet. Když dneska vzpomínám na East Cape, vybaví se mi pár obrazů: Whakatane - obrovské vyschlé koryto řeky, které se vlévá do moře, ani si nechci představit jak to tu vypadalo za povodní - takové jsem tady ještě neviděla Kostelík na břehu moře - těžko říct, jak se tahle maorská vesnice jmenovala. Ale když jsme u něj vystoupili, z protilehlé zahrady zněl maorský zpěv, krásně se nesl v západu slunce. Když přestali zpívat bylo ticho jako v kostele. Kemp na konci světa , spolu s kinem na konci světa - takřka s...

V Rotoruře si vybíráme možnost bydlení v kempu, díky sopečné činnosti je tu i půda teplá, takže bychom možná ani nepotřebovali karimatku. Kemp je to nádherný, přímo na břehu jezera Rotorua, procházejí se v něm krásní modří ptáci, pro místní obyvatele asi běžné slepice, ale nám se s Petrem líbily, navíc projevovaly správně vycvičený zobák na právě otevřené dobroty na venkovních stolech. Co chvíli nám okupovaly stůl a nebo zvědavě nakukovaly do stanu. V tomhle kempu jsme také byli svědky menšího kriminálního činu, někomu tady během snídaně vykradli karavan - ze Střední Evropy věc poměrně běžná, tak věc nevídaná. Kemp leží kus od centra rotorurského dění, takže vyrážíme pěšky po pláži směrem centrum, cestou objevíme krásný kostelík postavený ve směsice maorského a křesťanského umění, s nádhernými dřevěnými plastikami v kostele i na hřbitově. Jinak je pro mně Rotorua stejná jako před 3  týdny - na zahradách stále tryská horká voda a i v centru všechno plyne úplně stejný pořádkem ja...