9. den Mádaba - mozaikové mapy

Mádaba - zvonění do nového roku  2013

Poslední den v Jordánsku, poslední hummus k snídani, poslední kafe (3krát vzpěněné s kardamonem, tak jak nám chutná a tak jak se nám po něm bude stýskat), poslední den věnujeme slavným madabským mapám v kostele sv. Jiří. Je 1. ledna 2013  - nový rok začíná.

Tak jenom trochu historie, jak se právě tady objevily mozaikové mapy a proč byly objeveny až v roce  1884 a proč je kostel kolem nich až z devatenáctého století. Takže Madaba jako taková byla osídlena již před 4500 lety, bylo to biblické město Moábců, vystřídalo se tu množství různých vládnoucích kmenů, včetně těch  12 izraelských a za vlády Římanů to bylo pěkné provinční město (vily z doby římské se tu také dají najít), stejně tak jako za Byzanců, v té době tu bylo postaveno velké množství kostelů s mozaikovou výzdobou. Pak přišlo v roce  747 velké zemětřesení, a Madaba byla na  1100 let opuštěna. Koncem 19. století se tu usadilo na 2000 křesťanů, ti se tady ocitli na útěku po krvavých bojích s muslimy v oblasti Karaku. Usadili se tu, začali budovat své domy a ke svému velkému překvapení při hloubení základů narazili na tyto mozaiky. 

Mádabská mapa - část

Madabská mozaiková mapa je nejstarším dochovanou mapou Palestiny, vznikla v roce  560 a má na sobě řecké návodné popisky ke různým lokalitám - takže před sebou na zemi máte najednou Jordán a v něm ryby plavající proti proudu - to aby je neodnesl do slaného Mrtvého moře, kde nic nepřežije. Na Mrtvém moři najdete lodě, převážející asfalt s napnutými plachtami, Sodoma a Gomora na břehu Mrtvého moře, Jeruzalém se všemi bránami. Mozaika jako taková byla složená z dvou milionů kamínků, dneska je z ní pouze část. Ale stojí za to, nad ní stát a představovat si jak dříve se na ní dívali lidé a přinášela jim vědomosti o jejich nejbližším i velmi vzdáleném okolí.

Prostor kostela je vyzdoben ještě dalšími mozaikami, na stěnách se třpytí ikony svatých - Petra, Pavla, Jana, Michala - chvíli luštíme nápisy a pak když už je v kostele spousta výprav, mizíme do ruchu velkoměsta.

Kostel sv. Jiří -svíčky

Máme pár hodin do odjezdu, řešíme dárky - klasika na poslední chvíli, pochutnáváme si na kávě, mátovém čaji - na všem, co nám bude doma chybět.

Odpoledne už letiště a přelet domů, díky Jordánsko - byly to krásné vánoční a novoroční svátky.